Historie

Staré - nové objevy v diagnostice lupusu

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

V různých formách provází lidstvo už několik stovek let. Postup medicíny je od té doby skoro neuvěřitelný. Lupus sice zůstává i nadále nevyléčitelným onemocněním (věřím, že to není napořád), ale díky poznatkům vědy mohou lékaři pacientům pomoci.

Teprve v letech 1895 až 1903 nabyl lupus formu systémového onemocnění.

Historie názvosloví

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Laurent-Théodore Biett – švýcarský dermatolog se narodil v roce 1781. Jako dítě se odstěhoval s rodiči do Francie. Studoval v Paříži. Poznal se s Jean Louis Alibertem v nemocnici Saint-Louis.

Kožní projevy SLE - obrázek (z roku 1872)

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Obrázek člověka s kožními projevy lupusu.

Trocha historie České revmatologické společnosti

V roce 1963 byla založena Československá revmatologická společnost (ČRS). V jejím čele byl v té době prof. MUDr. František Lenoch, DrSc. Dále to byli doc. MUDr. V. Rejholec, CSc., prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc., prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc. V roce 1993 byl předsedou zvolen prof. MUDr. Zbyněk Hrnčíř, DrSc.

Česká revmatologická společnost vydává svůj vlastní časopis „Česká revmatologie“, který vychází 4× ročně.

Z historie

Základní poznaky o autoimunitě byly získány až v posledních desetiletích 20.století.

Dříve panoval názor Paula Ehrlicha (nositel Nobelovy ceny 1908), že imunitní systém nemůže bojovat proti vlastním buňkám a tkáním.

Za základní pokus v oblasti autoimunity je považován experiment z roku 1937. Při tomto pokusu byla opicím formou injekce vpravena mozková tkáň jiných opic. U těchto pokusných zvířat se vyvinula choroba, kterou výzkumníci označili jako „experimentální alergickou encefalomyelitidu (EAE)“.

Z historie výzkumu autoimunitních onemocnění - článek na Českém rozhlasu

I když už dnes nejsou výzkumné ústavy veřejnosti nepřístupné, přesto je pro nás laiky vše, co se za jejich zdmi skrývá, zahaleno rouškou tajemství. Pokusíme se ji alespoň částečně poodhalit v seriálu o výzkumných projektech Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze-Krči.

Více informací ZDE

Na odkazu je i rozhovor s ředitelem Ústavu molekulární genetiky AV ČR s prof.